Biologické čištění vod

Biologické čištění vod

Biologické čištění vod využívá schopnosti mikroorganismů rozkládat organické znečištění ve vodním prostředí.

Rozkladný proces je složitý, rychlost závisí na mnoha faktorech:

• obsah kyslíku ve vodě,
• pH vody,
• teplota,
• typ znečištění,
• případné toxické látky ve vodě,
• metoda čištění.

Biologický stupeň čištění odstraní tolik znečištění jako je použito na stavbu další buněčné hmoty.
V povrchových vodách toto čištění probíhá samovolně, jen je proces dlouhodobý. V čistírně je proces intenzifikován. Závisí na koncentraci mikroorganismů v čistírně.
Nutné je vytvoření dostatečných podmínek biologických procesů, např. provzdušňování při aerobním čištění.
Proces aerobní probíhá za účasti molekulárního kyslíku. Jde tedy o oxidační rozklad organických sloučenin molekulárním kyslíkem, konečným produktem je oxid uhličitý a voda.
Při biologickém čištění odpadních vod se uplatňují procesy podmíněné činností aerobních mikroorganismů, které rozkládají organické látky za přítomnosti kyslíku.

Aktivační proces

V základním uspořádání sestává aktivace z aerované (aktivační) nádrže, v níž dochází k procesu čištění odpadní vody za současné produkce aktivovaného kalu.
Z aerované nádrže teče směs vyčištěné odpadní vody a kalu do nádrže separační (dosazovací),
kde se složky od sebe oddělí sedimentací.
Vyčištěná voda je vypouštěna do recipientu, nebo k dalšímu stupni čištění. Zahuštěný kal z dosazovací nádrže je vrácen zpět do aktivační nádrže. Tím se udržuje provozní koncentrace aktivovaného kalu. Do nádrže musí být přiváděn kyslík, obvykle provzdušňováním – jemnobublinou aerací.
Aerací je obsah nádrže promícháván a tím dojde k dokonalému kontaktu aktivního kalu a odpadní vody.