Novelizace vodního zákona

V průběhu roku 2018 byla schválena novela vodního zákona (z. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), která začíná být účinná od 1. 1. 2019. Ačkoliv se v průběhu projednávání diskutovalo například o poměrně významném zvýšení poplatků za odběr podzemní vody, žádné podobné výrazně změny se do návrhu zákona nepromítly. Současný návrh zákona tak obsahuje pouze několik spíše dílčích změn, například změnu ustanovení týkající se geologických prací spojených se zásahem do pozemku ještě před samotnou realizací těchto prací, zakotvení způsobu udělování výjimek vodoprávním úřadem v případech, kdy realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody, upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona, převod poplatkové agendy spojené s poplatky za vypouštění odpadních vod z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí, a některé další dílčí úpravy.

Vodní zákon podruhé …

Větší pozornost by tedy teď měla být věnována tomu, co se teprve připravuje. Ve fázi meziresortního připomínkového řízení je totiž v současné době další novela vodního zákona, někdy nazývána „suchá“. Cílem právě diskutovaného návrhu je především nastavení operativního řízení v období sucha a nedostatku vody v reakci na přizpůsobování se změně klimatu a opakující se hydrologické extrémy (v tomto případě suché roky).

Jakkoliv je obtížné předjímat, jaká bude podoba návrhu po všech připomínkových řízeních, diskutovaný návrh novely zákona v této chvíli obsahuje:

  • definice pojmů sucha a stavu nedostatku vody,
  • stanovení povinnosti zpracování plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, jejich obsah a projednání,
  • stanovení hierarchie priorit způsobů užití vody pro účely sestavení plánů pro sucho,
  • ustanovení orgánů pro sucho a jejich složení,
  • úpravu vyhlášení mimořádného stavu (stavu nedostatku vody) a kompetencí při něm,
  • v souvislosti s výše uvedeným stanovení sankcí za porušení povinností.

Připravované legislativní změny v reakci na problematiku sucha se přitom netýkají pouze vodního zákona, ale měly by se dotknout ještě dalších tří zákonů:

  • zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů – zde souvisí návrh s potřebou jasného rozdělení kompetencí orgánů pro sucho a krizových orgánů v případě, kdy dojde k vyhlášení krizového stavu;
  • zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů – tady se řeší umožnění provozovateli vodovodu reagovat na vyhlášení stavu nedostatku vody podle vodního zákona a další úpravy;
  • zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů – v tomto případě by mělo dojít k úpravě podmínek poskytnutí a použití státních hmotných rezerv pro řešení mimořádných událostí v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody.

Projednávání a schvalování všech výše uvedených zákonů by mělo proběhnout v průběhu roku 2019 s tím, že jejich účinnost by nastala 3 měsíce od vyhlášení. V současné době se stále počítá s tím, že by účinnost měla nastat nejpozději k 1. 1. 2020.